Poznámkový notes

Dějiny současnosti

     Každý z nás prožívá přítomnost neboli současnost, ne jasnými konturami ohraničený časový úsek mezi minulostí a budoucností. A má možnost mnohý běh událostí tak či onak komentovat. Rovněž porovnávat svoje postoje s jinými současníky. Mým zásadním srovnávacím etalonem jsou texty, které píše přítel Zdeněk Müller. Kamarád Zdeny je, jak praví charakteristika na jeho blogu , publicistou a esejistou žijícím v Paříži. Vzděláním arabista a filosof s mnohaletou badatelskou a pedagogickou zkušeností v orientalistice. Zajímá se převážně o islám a muslimy, společenské a kulturní otázky Evropy a francouzské aktuality. Vřele doporučuji jeho webovské stránky a v nich zejména rubriku Psáno z Paříže. Z ní vyplývají jeho další publikační aktivity. Snadno také zjistíte, že je autorem řady knih (např. Islám a islamismus, Jeruzalém mezi minulostí a současností, Svaté války a civilizační tolerance, ...).

     Cesty přítele Zdenyho a moje se protly během základní vojenské služby v polovině sedmdesátých let minulého století při ročním (ne)dobrovolném pobytu v Brně. A poté znovu v roce 2007 na Zdenyho tehdejším blogu , soukromé zahrádce zvané Bůh na opilém korábu. Nechal jsem si tehdy "vygůglovat" slovo virtus, neboť jakožto latiník jsem tabula rasa. Ta radost z výsledku hledání! Jistě, In medio stat virtus. Slovo nalezeno v textu Zdeňka Müllera! Naše přátelství bylo obnoveno. Vlastně za pomoci moderních informačních technologií.

     Principiálně demokraticky si vážím středních cest a jejich hledačů, těch „oslíků“ pochodujících… Jednak jsem k extrémům dávno a dávno opravdu velmi skeptický a druhak se ke středňákům programově hlásím. Přečtěte si zmiňovaný Zdenyho text z roku 2007:

Nekřivděme oslům aneb obrana středu - celý text

     Mám rád fotografie: dokážou v sobě uchovat kouzlo a jedinečnost přítomnosti, současnost. Díky moderním technologiím lze dnes fotografii pořídit nadmíru snadno. Fotku vždy oživí přítomní lidé na ní. Ale dobře vyfotit současnou krajinu, přírodu, kytičky,... to se musí umět. Oceňuji vlídné fotografie krajiny. Bývá v nich často zakomponován i člověk, avšak jen decentně, nenápadně.

     Chválím fotky mé milé ženě, na našich rodinných stránkách má rubriku Kytičky a příroda . Rovněž naši přátelé, Jana s Mírou, Jana s Liborem a Líba s Jankem rádi fotí nejen naše společné akce , ale jen čistě pro potěchu oka a duše.

     Přítel Zdeny mne seznámil se Zbyňkem Černým, hlavním architektem a dvorním fotografem jejich báječného cykloputování nazvaného Čechy krásné . Zbyňkovy fotografie jsou nádherné. Díky jeho laskavosti sem přidám odkazy na některé z nich.

Dachstein Dolomites: září 2021

Svítání v Krušných horách: leden 2021, Vlčí hora a Loučná

Modrá skrze šedou: prosinec 2020, Praha podvečerní