Poznámkový notes
Zápisník senioraDobrodružství poznání
V první polovině šedesátých let učila na ZDŚ v Zásadě, kam jsem docházel od páté do deváté třídy, řada výborných kantorů. Mohl bych jmenovat mnohé z nich, rozhodně tehdejšího pana ředitele Vladimíra Noska, který nás učil matematiku. Za všechno, co jsem kdy pochopil a naučil se v matematice, vděčím právě jemu. Vynikajícím způsobem budoval pro nás žáčky základy tohoto obdivuhodného předmětu. Na gymnáziu, vlastně SVVŠ v Jablonci n.N., bylo výtečných kantorů také hodně. Měl jsem velké štěstí na fyzikáře, především na našeho milého tříďase Hráďu, pana profesora Jaroslava Hradeckého. Ikonou pro nás, co jsme dobře prospívali v matematice a fyzice, byl pochopitelně Albert Einstein . Měl jsem tehdy doma nad postelí na čestném místě jednostránkový výpis z Einsteinovy eseje "Jak vidím svět", viz
Albert Einstein: Jak vidím svět - celý text
Vzpomínám si na jeden fyzikální problém, který mi na gymnáziu připadal zprvu zvláštní. Při studiu De Brogliovy hypotézy lze dokázat formuli vg * vf = c2 , kde vg je rychlost šíření vlnového balíku zatímco vf jeho fázová rychlost, c pak rychlost světla ve vakuu. Vlnový balík se šíří grupovou rychlostí vg nutně menší než je rychlost světla c. Pak ovšem musí být jeho fázová rychlost vf větší než c, aby se jejich součin rovnal c2 . Tak jak je to, stýčku Alberte, existují nadsvětelné rychlosti nebo ne? Odpověď není složitá: platí samozřejmě jak Einsteinova teorie tak formule De Brogliovy hypotézy. Jen je zapotřebí umět skloubit matematiku s fyzikou a správně interpretovat fyzikální pojmy. Matematika je skvělá věda, ovšem k poznávání našeho světa, zázračné stavby jsoucna, je fyzika naprosto nezastupitelná. Matematik může vybudovat úžasnou, logicky i esteticky čistou teorii. To fyzik samozřejmě také. Avšak vždy, když teorii dokončí, musí takříkajíc pohlédnout oknem své laboratoře či pracovny ven a zkontrolovat, zda je jeho teorie v souladu s přírodou. Kriteriem pravdivosti fyzikální teorie je vždy ověřující experiment. Fyziku ovšem bez matematiky smysluplně budovat nelze.
Po absolvování MFF UK jsem nastoupil do právě se tvořícího výpočetního střediska n.p. SEBA Tanvald. Bylo to velmi dobré a správné rozhodnutí nejen z odborného ale také praktického hlediska: moje žena už pracovala v tanvaldské spořitelně, právě se nám narodila dcera, a nám se rýsovala možnost získání bytu. Moji rodiče, mamka i táta, mě - jako při každém mém významném kroku - rovněž podpořili. Ostatně táta byl velkým propagátorem využití výpočetní techniky v podnikové praxi, zmiňuji to také v kapitole z80retroSpectrum rubriky Retro bity do bytu. Stal jsem se tak (z hlediska názvu profese) postupně programátorem, posléze matematikem-analytikem a konečně informatikem, nutno zdůraznit, že s profesí naprosto spokojený. Vývoj v čistě matematicko-fyzikálních oborech jsem sledoval nadále, avšak samozřejmě už z povzdálí. I ti, kteří se o přírodovědné obory jako jsou matematika, fyzika, astronomie, nijak zvlášť nezajímali, patrně zaznamenali v osmdesátých letech jedinečný původní československý populárně naučný seriál "Okna vesmíru dokořán", kterým v televizním pořadu provázel vynikající český astronom a astrofyzik Jiří Grygar.
Moje generace (a nejenom moje) považuje za jedny z nejkvalitnějších učebnic fyziky záznamy legendárních přednášek Richarda P. Feynmana , které přednesl v kurzu fyziky v letech 1961 - 1962 studentům prvního a druhého ročníku Kalifornského technologickém institutu v Pasadeně (tzv. Caltechu). The Feynman Lectures on Physics naleznete zde . Richard P. Feynman nebyl jen vynikající teoretický fyzik a pedagog, ale také lidsky nesmírně zajímavá osobnost. Kde jste ještě nečetl, rozhodně doporučuji následující knihu
Richard P. Feynman: To nemyslíte vážně pane Feynmane! - celý text
Až v seniorském důchodcovském věku jsem objevil webovské stránky Aldebaran . Navštivte je také, budete nadmíru spokojeni. Mým fyzikálním guru se tak rázem stal pan profesor Petr Kulhánek z katedry fyziky FEL ČVUT v Praze a přednášející také studentům FJFI ČVUT. Je též zakladatelem spolku Aldebaran Group for Astrophysics (AGA) propagujícího astrofyziku a fyziku právě na výukovém serveru Aldebaran.cz. Profesor Kulhánek vystudoval teoretickou fyziku na MFF UK u profesora Jozefa Kvasnici, absolventa aspirantury u Lva Davidoviče Landaua . Už nyní patří Kulhánkovy knihy, populární knihy, skripta a jiné texty ke zlatému fondu české fyzikální literatury; naleznete je nebo odkazy na ně na servru Aldebaran.cz . Zcela zaslouženě získal pan profesor Kulhánek cenu ministra školství za vynikající vzdělávací činnost za rok 2020. Píši zde o fyzice a její nezbytné potřebě matematiky pro dobrodružství poznávání všehomíru. Z celé řady publikací profesora Kulhánka proto vybírám následující skripta
Petr Kulhánek: O vztahu matematiky a fyziky - celý text
František Nepil: Dobré a ještě lepší ráno - celý text
Jako malý kluk jsem k našemu vesnickému panu řídícímu učiteli chodil přehrávat Malátovu Praktickou školu hry na housle. Zatímco kluci šli čutat merunu, já musel do houslí. Byl jsem žáčkem více než nepilným. Čehož následkem bylo, že ono přehrávání na mně příliš následků nezanechalo. Nicméně zárodek k mému pozitivnímu vnímání hudby to jistě byl. Patřím však ke šťastné generaci, která prožila týnejdžrovská léta v nezapomenutelných neopakovatelných svobodomyslných výtečných letech šedesátých. To prolínání semaforské s beatlesovským! A setkávání na rozhlasové "Houpačce". Nebo v československé televizi ve "Vysílání studia A". Televize v šedesátých letech také odvysílala několik dílů prvotřídního seriálu Leonarda Bernsteina "Hudbou k radosti". V roce 1969, ještě před začínající normalizací, vyšel stejnojmenný překlad Bernsteinovy knihy "The Joy of Music". Kterou jsem si tehdy hned koupil. Ve věku dospělém jsem přečetl všechny knihy Zdeňka Mahlera, autora mně z nejmilejších. Dvořákova devátá From the New World...
Přítel Zdeny zpívá ve sboru Paris Choral Society. A nesmírně citlivě píše o jeho vztahu k hudbě v rubrice Život s PChS na jeho webovských stránkách. Kamarád Zbynďa dokázal báječně spojit svou profesi s muzikantským uměním. Však se podívejte na jeho přednášku z ledna 2020 na FJFI ČVUT v rámci vzdělávací akce "Matematika pro život". Společně s kamarádem Honzou Blaschkem jsou vůdčími osobnostmi několika kapel. Nyní je to především skupina Makule , významnou část jejího repertoáru tvoří hudba z vlastní dílny. Na konci března 2021, v koronavirové době, se pustili do coveru legendární písně Comfortably Numb od Pink Floydů. Pohodlně se posaďte, vnímejte Honzův skvělý text i zpěv, Pavlův výtečný zpěv a Zbynďovo úžasné kytarové sólo. A chvalte, je to nádhera.